Křižíkova fontána
Výstaviště, Bubeneč, Praha 7
V roce 1891 se konala Jubilejní zemská výstava na výstavišti k tomuto účelu vyhrazenému v Bubenči na ploše tří set tisíc metrů čtverečních. V roce 1952, kdy byla zbořena Wiehlova dřevěná vstupní brána, byl areál přejmenován na Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Dnes je to opět Výstaviště. Architekt a stavitel Antonín Wiehl navrhoval situační plán, pavilon Živnobanky, pavilony zahradnický, rybářský, lesnický, českou chalupu a fontánu.
Fontána byla umístěna v centru výstavní polochy proti zadnímu průčelí Průmyslového paláce a po dobu trvání Jubilejní výstavy do poloviny května do poloviny října 1891 byla ozdobou a hlavní atrakcí téte celonárodní vlastenecké akce. Zakázku na výstavbu fontány získala firma M. Hergett za náhradu šesti tisíc zlatých 7. října 1890 a provedení díla ihned svěřila další firmě Pittel a Brausewetter. Práce byly obtížné, probíhaly za tuhé zimy, celé staveniště muselo být chráněno bedněním. Elektrického osvětlení celého výstaviště a také osvětlení fontány se ujal úspěšný a slavný vynálezce a podnikatel František Křižík. Novináři, kteří nadšeně popisovali celý průběh výstavy, popisují s nemenším nadšením Křižíkovy zářící vodotrysky, jako skvělou hru světel, která každého večera lákala tisíce a tisíce lidí.
Soustavu funkcí fontány navrhl František Křižík, hydraulické stroje zřizoval vrchní inženýr Ludvík Spirk, instalaci vlastní fontány řídil inženýr Jaromír Zelený. Princip fontány využíval proudící vodu, skleněné desky, elektrické lampy s parabolickými zrcadly a různě zbarvená skla. Horní vodojem měl ve dně patnáct různých otvorů, které byly opatřeny ve výši hladiny křišťálovými skly. Nádrž byla opatřena celkem osmdesáti střiky. Každá lampa byla vybavena pohyblivým rámem s různobarevnými skly. Otáčení rámu a proudící voda podporovaly světelné efekty. Spodní vodojem měl šest otvorů s osmi střiky. K vodotryskům proudila voda poháněná parním strojem ve strojovně. Voda byla každý den znovu přečerpávána a znovu využívána. Proud do světel dodávaly Křižíkovy dynamo-elektrické stroje.
Na tehdejší dobu to bylo velmi důmyslné a složité zařízení. I dnešní fontána není o nic jednodušší. Stojí na stejném místě jako ta původní. Řídí ji počítač, který ovlivňuje světelné efekty, výšku a intenzitu proudící vody, ale i hudbu, která celý dojem z fontány umocňuje.
Ke stému vyročí existence byla fontána náročně rekonstruována, bylo instalováno na 3000 trysek a rozmístěno 1248 podvodních reflektorů na ploše bazénu. K fontáně vede 110 kilometrů kabelů a tisíce metrů potrubí. I mezi evropskými fotnánami jde o evropský unikát. Investorem a dodavatelem bylo Výstaviště Praha - Karel Klíma a Ladislav Pešek. Výtvarné a architektonické řešení navrhli ing. arch. Zdeněk Stašek a ing. arch. Milan Honzík.
Program a podrobnější informace naleznete na stránkách Křižíkovy fontány.