Fontána v interiéru automatické telefonní ústředny

Automatická telefonní ústředna v Bartůňkově ulici vznikla na přelomu 70. a 80. let pro potřeby rychle se rozvíjejícího Jižního Města. Do jejího interiéru byla v roce 1980 začleněna rozměrná fontána od sochaře Jana Wagnera, na jejímž řešení spolupracoval architekt Vratislav Procházka. Investorem byla organizace Výstavba hl. m. Prahy. Dílo bylo vytvořeno z betonu, skla a hliníku a od počátku mělo dvojí funkci: vedle výtvarného působení v interiéru bylo součástí technologického provozu budovy.

Fontána byla zapojena do chladicího systému telefonní ústředny. Voda stékala po soustavě vysokých svislých prvků do menší nádrže, z níž přepadala do další části systému a následně byla odváděna k technologickému chlazení. Velkorysé rozměry proto nebyly pouze estetickým řešením, ale souvisely i s potřebou ochlazovat vodu během jejího pohybu. Fontána tak představovala neobvyklé propojení výtvarného díla a technického zařízení budovy.

Po ukončení původního využití objektu jako automatické telefonní ústředny zůstala konstrukce fontány zachována, její vodní a chladicí funkce však zanikla. Výrazná změna přišla v roce 2025, kdy se do budovy přestěhovala Fun Arena. Nové zábavní centrum zde bylo oficiálně otevřeno 1. listopadu 2025 a zabralo celé první patro o ploše přes 2 500 m². Prostory bývalé ústředny byly upraveny v kyberpunkovém stylu, přičemž původní fontána byla ponechána jako jedna z dominant foyer.

Původní vodní zařízení však obnoveno nebylo. Nádrže jsou dnes vyplněny dekorativní vegetací, kamenivem a scénografickými prvky a někdejší svislé části fontány byly začleněny do barevně nasvíceného interiéru. Z vodního a technologického prvku se tak stala součást výpravy zábavního centra. Fun Arena sama na svém webu původní fontánu připomíná a uvádí ji jako vizuální středobod současného foyer i jako někdejší součást chladicího systému telefonní ústředny.