Betonová fontána u stanice metra Černý Most

Betonová fontána se nachází na zpevněné pěší ploše mezi Bryksovou ulicí a stanicí metra Černý Most. Vznikla jako součást úpravy veřejného prostoru navazujícího na nový dopravní terminál, který byl otevřen společně s prodloužením linky B na Černý Most v listopadu 1998. Samotné náměstíčko s fontánou ale podle historických ortofoto map ještě roku 1999 nebylo dokončeno a objevuje se až na snímcích z roku 2001; vodní prvek proto pravděpodobně vznikl kolem let 2000–2001, tedy až při dokončování okolních pěších ploch.

Fontána má kruhový půdorys a je výrazně přizpůsobena svažitému terénu klesajícímu směrem ke stanici metra. Její vnější část tvoří široký prstenec, který na vyšší straně vystupuje nad okolní dlažbu, zatímco na protější straně téměř splývá s povrchem náměstí. Prstenec je dlážděn drobnými žulovými kostkami a v jeho jižní části je vložen hladký kamenný monolit s výtokovou tryskou.

Uvnitř se nachází nízká kruhová stěna z betonových prefabrikátů. Ta rozděluje fontánu na menší centrální bazének a vnější prstencový odtokový kanál. Voda vytéká z trysky v kamenném monolitu do vnitřní nádrže a po jejím naplnění přepadává přes horní hranu betonové stěny do vnějšího kanálu. Dno je vyskládáno drobnou žulovou mozaikou, která navazuje na dlažbu okolního veřejného prostoru. Na severní straně kompozici doplňuje třináct válcových betonových sedáků rozmístěných do kruhové výseče, takže fontána není samostatným solitérem, ale součástí celkového řešení pobytové plochy.

Fontána zůstala v provozu i po postupném chátrání okolí terminálu. Technická správa komunikací ji dlouhodobě vede mezi svými vodními prvky. V roce 2014 prošla větší opravou a byla znovu zprovozněna; TSK tehdy uváděla, že fontány v její správě jsou napojeny na veřejný vodovod a fungují v letní sezoně. V roce 2026 TSK stále uvádí Černý Most mezi lokalitami, kde zajišťuje provoz vodních prvků.

Význam fontány potvrzuje i současná koncepce přestavby terminálu Černý Most. Studie re:architektů z roku 2022 počítá se zásadní proměnou celého prostoru, ale fontánu spolu s betonovou plastikou výslovně označuje za jeden z klíčových prvků původní architektury, které mají být zachovány.