Fontána ve vestibulu Ústavu pro péči o matku a dítě
Podolské nábřeží 36, čp. 4, Podolí, Praha 4
Současný komplex budov Ústavu pro péči o matku a dítě vznikl na počátku minulého století, dokončen byl v roce 1914. Byl vystavěn jako realizace myšlenky prof. MuDr R. Jedličky, architektonického řešení se ujal arch. prof. R. Kříženecký. Za l. světové války byla část sanatoria dána k dispozici Červenému kříži a stala se vojenskou nemocnicí. Po válce v budově sanatoria byly kromě II. chirurgické a II. gynekologické kliniky ještě oddělení pro rentgenovou diagnostiku a fyzikální terapii, oddělení ortopedické a v r. 1925 přibylo oddělení porodnické. Za 2. světové války ústav zkonfiskovali Němci a přeměnili jej v lazaret jednotek SS. V průběhu Pražského květnového povstání v r.1945 byla budova poškozena dělostřeleckými zásahy. Po té sloužila jako repatriační nemocnice pro tuberkulozní vězně osvobozené z nacistických koncentračních táborů.
V rámci budování zdravotnických výzkumných ústavů v Československu byl vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 77 Ú.1. ze dne 31.1.1951 v dohodě s Ústředím výzkumu technického rozvoje, Ministerstvem financí a Vládou ČSR založen Ústav pro péči o matku a dítě (ÚPMD) spojením III. gynekologicko-porodnické kliniky a Kliniky péče o kojence.
Vstupní halu Ústavu pro péči o matku a dítě zdobí již řadu let jedinečné mramorové sousoší, které v sobě nese příběh plný historie, rodinné lásky a oddanosti umění. Toto dílo vytvořila v roce 1942 akademická sochařka Marie Zlatníková, která se nechala inspirovat skutečnými sestrami, Maricou a Hanou Pražákovými. Myšlenka na vznik tohoto uměleckého díla vzešla od jejich dědečka, pana Josefa Kaliby, který byl velkým podporovatelem umění. V průběhu 2. světové války se spojil s akademickou sochařkou paní Marií Zlatníkovou, která tehdy působila ve svém ateliéru v Čiklově ulici a objednal si u ní vytvoření tohoto díla na zakázku. Sestry Hana a Marica Pražákovy pravidelně docházely a stály paní sochařce modelem.
Mramorové sousoší našlo své místo v ÚPMD na přelomu 50. a 60. let. Sousoší věnoval ÚPMD otec dívek, pan Jan Pražák, který pro sousoší hledal nové a důstojné místo, jakým ÚPMD bezesporu je. Nové místo pro sousoší hledal v době, kdy se musel s celou rodinou přestěhovat do menšího bytu. Je milé, že tento krásný příběh můžeme díky archivním fotografiím stále sledovat a zůstat tak v kontaktu s minulostí. Mladší ze sester, paní Marica, stále žije.
Informace o sousoší a archivní fotografie pochází z https://www.upmd.cz/o-nas/historie/