Bazének se sochou v Lesliovské zahradě
(velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska)
Thunovská 14, čp. 180, Malá Strana, Praha 1
Objekt byl v polovině 17. století součástí majetku Waltra hraběte Leslie, odtud palác Lesliovský. Později byl v majetku salcburského arcibiskupa Quidobalda hraběte Thuna. Šlechticům z rodu Thunů patřil dům až do konce první světové války. Jistě stojí za zmínku, že dům pod Pražským hradem získal v roce 1577 také císař Rudolf II.
Od roku 1925 je objekt i se zahradou majetkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a je využíván pro potřeby velvyslanectví.
Stavba má renesanční jádro, barokně se na úpravě objektu podílel Giovanni Antonio Lurago, klasicistní úpravy řešil další slavný architekt a stavitel Ignác J. N. Palliardi.
Původní barokně upravená zahrada, přístupná ze třetího patra paláce, měla podobu zahrad italských. Ve druhé polovině 19. století byla přeměněna na anglický park. Různé úrovně zahrady spojuje terasová zeď a zahradní schodiště. Zahrada je sevřena domem a sousedními zahradami Hartigovskou, Na Valech a zahradou sousedního paláce Harbuval-Chamaré.
Na zahradní terase, pod dvěma jasany, našel uplatnění bazének se sochou. Bazén je zapuštěný do země, vyložený drobnou keramickou mozaikou. Pískovcová soška andělíčka je umístěna uprostřed na soklu.
Ke kašně se vztahuje i jedna zajímavá tradice. Každý rok, den před oslavami narozenin britské královny, musí velvyslanec se sklenkou whisky vstoupit do bazénku (většinou vypuštěného) a nabídnout ji sošce. To proto, aby následující den při oslavě bylo pěkné počasí.